pátek 21. března 2014

Zahrada

Je sobota a je krásně, teploměr ukazuje 24 stupňů a tak vyrážím do botanické zahrady. Není velká, ale já třeba v deštném pralese nikdy nebyla, takže mi stačí i malý kousek a jsem z toho celá pryč.
Dvakrát za den máte možnost připojit se ke komentované prohlídce - provází vás dobrovolníci a nadšení podporovatelé botanické zahrady. Není to tedy nic extra odborného, ale s mojí slovní chabou zásobou z oblasti botaniky a geografie mi to i tak dalo zabrat. Navíc o Austrálii nevím skoro nic - znám jména několika měst, vybavím si dvoje hory (jeden vrchol) a pár zajímavostí. Na cestu jsem od kamaráda dostala dvě slepé a dvě předvyplněné mapky Austrálie, tak to budu večer muset trochu dohnat. Zatím jsem si stihla přečíst jen o siru Josephu Banksovi, který se jako botanik zúčastnil první výpravy Jamese Cooka v letech 1768 až 1771 a je po něm pojmenováno asi 75 rostlin. Banksův otec byl nějaký venkovský šlechtic kdesi v hrabství Lincolnshire v Británii a když zemřel, synek samozřejmě dědil, ale rozumně své jmění investoval do svých studií a později k financování veškerého badatelského vybavení při té první Cookově výpravě. Prý na to dal 10 000 liber. A jen tak pro porovnání - stavba lodi Endevour, na které pluli, stála 2 848 liber a britská vláda na tu čtyřletou cestu přispěla asi pěti tisíci librami. To mu bylo prosím, dvacet pět let. A tady ho máme - za ním vidíte nějaký strom nebo keř? z rodu Banksia (pěkně česky se to řekne paučkovec).

Kdyby vás pan Banks zajímal více, hezky je jeho cesta popsaná tady: http://www.plantexplorers.com/explorers/biographies/banks/joseph-banks-01.htm

Ale zpátky k zahradě. Kromě části s deštným pralesem je jedna část věnovaná flóře z okolí Sydney a Modrých hor, další pak australskému vnitrozemí (tomu říkají "The Red Centre" nebo prostě "the outback" - pustina) a v další si můžete prohlédnout asi tak 21 druhů různých blahovičníků/ eukalyptů (z těch cca 850 známých. Další odbočka, tentokrát tedy k blahovičníku - v Austrálii tvoří 95 % veškerých lesů a může být až 90 metrů vysoký.)

Část věnovaná vnitrozemí je hodně nová, čerstvě osázená, ale člověk z toho hned pochopí, proč "red centre". 

Když jsem na lavičce chroupala jablko, na kameni za mnou se objevilo tohle pěkné (a docela mohutné) překvapení:

Nevím, co přesně to je, tak jestli to někdo víte, podělte se, budu ráda. 
O kakaduech na zahradě a vačici, která mi v noci štrachá po terase vám třeba napíšu zase příště, teď už musíte vstávat, je přece první jarní sobota, půjdete na pracovat na zahradu nebo vyrazíte na výlet. Tak si to hezky užijte. 


3 komentáře:

  1. Deja vu! Nedávno jsem o tom četl v Genesis. A hned, jakmile jsi dochroupala to jablko, tak jsi hledala fíky. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, ale bohužel jsem našla jen podivné pichlavé keře... nepříjemné.

      Vymazat
  2. dobrý, dík. tak to ti přeju, aby ty překvapení nebyly ještě mohutnější:-)

    OdpovědětVymazat