Až praští

Nic zajímavého a podstatného se neděje, jen překládám, učím a experimentuju s chlebem a chodím běhat ke klokanům, takže se omlouvám, že se frekvence příspěvků snížila na minimum. Pokud se vydaří plánovaný výlet do Tasmánie, určitě vás nebudu dlouho napínat a dám sem nějaké fotografie.
Že se ještě vracím k tomu měsíci (ne, nepochopila jsem to), tak se nám tu v úterý rudě zatměl při úplňku, jenže to bylo hned poté, co vyšel a bylo zrovna zamračeno, takže z něj nevidno nic jiného, než zarudlé mraky jako kdyby svítalo, ale i to se mi líbilo. Ostatní noci jsou krásné lůnojasné (jak říká Arbes), je krásný podzim, teploty kolem sedmnácti či devatenácti stupňů, mírný západní vítr. To říkám já. Místní říkají: It's freezing! A že si mám vzít něco pořádného na sebe. Já chodím běhat v triku a snesly by se i kraťasy a spousta místňáků v teplákách, mikině a dokonce i v čepici!
A do toho se barví všechny listnáče a popínavá vína na domech. Canberra je prostě město zeleně (teď červeně) a zcela chápu, že když přijedou do Evropy, připadají jim naše města holá a betonová. Sice se tu taky developeři činí a zastavují co můžou, ale pořád ještě hodně zeleného zbývá.
Například tady (aka V ulici, kde žiješ):

A jak se starat o trávníky tu taky vědí...

A poslední fotka je ze zahrádky.